VIDEO: Ruskej armáde sa vzdal 17-ročný ukrajinský vojak, ktorého násilne do boja proti Rusku odviedli príslušníci ukrajinského teritoriálneho náborového strediska

09.04.2025 | 07:00
  1
Vasyl Ivanovyč Taranenko, ktorému bude 18 rokov až v novembri tohto roku, sa vzdal ruským vojakom po tom, čo utiekol v noci z ukrajinských pozícií, keď ostatní z jeho oddielu spali.

Ukrajinská armáda mele z posledního, tedy pokud mluvíme o vojenském personálu na frontě. Rusové totiž začali hlásit, že do zajetí se jim v posledních dnech dostávají nezletilí Ukrajinci podél celé fronty, od Záporoží až po Kurskou oblast.

Zatím jde jen o jednotlivce, tu a tam, ale podle vojenských pozorovatelů je to neklamný důkaz, že se právě začalo odehrávat poslední dějství války na Ukrajině. Rusům se totiž vzdávají nezletilí Ukrajinci, kteří byli násilně a v rozporu dokonce i s ukrajinskými zákony odvlečeni na frontu, a to v podstatě bez vědomí rodiny, prostě jenom kvůli tomu, aby odvodní komise TCC splnila týdenní kvótu.

Jedním z nich je Vasyl Ivanovyč Taraněnko, kterému bude 18 let teprve až v listopadu tohoto roku, a který se vzdal ruským vojákům poté, co utekl v noci z ukrajinských pozic, když ostatní z jeho oddílu spali. Před časem ho sbalila hlídka TCC pod záminkou, že potřebují aktualizovat jeho údaje na odvodním úřadu.

Tam ho ale povolali do armády a poslali na frontu, a to přesto, že je mu stále 17 let. Nepomohlo dokonce ani to, že se musí starat o svoji částečně ochrnutou matku, která prodělala mrtvici. Zpátky na Ukrajinu v rámci výměny zajatců se vrátit nechce, protože podle jeho slov by ho Ukrajinci za zběhnutí z pozice k Rusům zabili.

Nezletilci v řadách AFU na frontové linii jako důkaz, že Kyjev již mele maso z posledního

Ukrajinská armáda zkrátka spálila v Kurské oblasti od minulého srpna své poslední schopné jednotky profesionálních vojáků a teď už prostě AFU nikoho dalšího nemá, takže hlídky TCC v obavách, aby samy nebyly poslány na frontu při nesplnění týdenních kvót odvedených osob, prostě posílají na frontu už úplně každého, a to i nezletilé kluky, protože hlídkám TCC prý teď stačí jen to, že osoba se dožila roku, ve kterém jí bude 18 let, takže i když zde tomuto klukovi bude 18 až v listopadu, tak TCC ho považuje za plnoletého již v rámci celého roku 2025 od 1. ledna.

Tohle účelové ohýbání zákona je i na Ukrajině samozřejmě nezákonné, osoba prostě není plnoletá, dokud nedosáhne dne svých 18. narozenin, nikoliv prvního dne roku těchto narozenin. Právě tato událost potvrzuje důvody, proč se začalo mluvit o nasazení vojsk NATO na Ukrajině v rámci tzv. mírové mise, protože situace AFU je natolik zoufalá po stránce personálu na frontě, že je nucena už povolávat i nezletilé kluky. To není o tom, že by šlo o administrativní omyl, nebo že ti kluci by to zapomněli komisařům říct, že jsou nezletilí. Nebo že třeba velící důstojník jednotky by si nevšiml, že mu přišel do zákopu nezletilý voják.

Trump zvažuje stažení prvních 10 000 amerických vojáků z Evropy. Konečně!

Je to o tom, že odnikud již není možné brát zletilé vojáky, a tak se začínají zavírat oči nad tím, že tady v zákopu vedle stojí 17-letý kluk, a že je to v rozporu s předpisy a se všemi zákony. Konec každé války na straně poraženého vypadá stejně – do bojů vedených až do úplného konce nastupují nezletilí a nakonec i děti ze základních škol. Na ty ještě nedošlo, ale dlouho to trvat nebude, až Rusové zajmou první děti ve věku 10, 12 nebo 14 let.

Americká média navíc přinesla v úterý informaci, že Donald Trump zvažuje [1], že stáhne z Evropy kontingent 10 000 amerických vojáků. Prostě to už začalo. Spojené státy totiž prý zvažují stažení až 10 000 vojáků z východní Evropy, uvedla v úterý televize NBC News s odvoláním na své zdroje. Tento krok by mohl přijít v době, kdy americký prezident Donald Trump vede rozhovory s Ruskem s cílem dosáhnout urovnání konfliktu na Ukrajině a snaží se více zaměřit na Čínu.

Dotyčné jednotky patří mezi 20 000 příslušníků, které na kontinent vyslala administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 po eskalaci konfliktu na Ukrajině, sdělilo televizi šest nejmenovaných amerických a evropských představitelů obeznámených se záležitostí.

Zdroje poznamenaly, že ačkoli se o přesném počtu stále jedná, návrh by se mohl týkat amerických jednotek umístěných v Rumunsku a Polsku – dvou členů NATO v blízkosti ruských hranic. Podle NBC evropští představitelé vyjádřili obavy, že případné snížení počtu vojáků by mohlo v NATO vyvolat obavy, že USA tváří v tvář vnímané ruské hrozbě blok opouštějí.

Odpůrci stažení amerických vojsk bijí na poplach

Bývalý vysoký úředník amerického ministerstva obrany Seth Jones uvedl, že tento krok oslabí vojenské postavení USA a zvýší “ochotu Moskvy vměšovat se různými způsoby do celého spektra v Evropě.” Na začátku roku 2025 bylo v Evropě rozmístěno téměř 84 000 amerických vojáků, přičemž většina z nich byla soustředěna v Německu a Polsku a skromnější síly byly rozmístěny v Rumunsku, Estonsku a Litvě, uvádí evropské velitelství USA.

Zpráva přichází v době, kdy Trumpova administrativa nadále tlačí na evropské členy NATO, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, mimo jiné zvýšením výdajů na obranu, přičemž se zaměřuje na zadržování Číny. USA mezitím vedou rozhovory s Ruskem s cílem dosáhnout příměří v ukrajinském konfliktu a obnovit bilaterální vztahy, které během Bidenovy vlády klesly na historické minimum.

Moskva opakovaně vyjádřila silné znepokojení nad rozšiřováním NATO a vojenskými aktivitami bloku na svých hranicích. Rusko uvítalo to, co označilo za ochotu Washingtonu prozkoumat “základní příčiny” ukrajinského konfliktu – včetně přání Kyjeva vstoupit do NATO, což je pro Moskvu dlouhodobě červená linie.

Kreml oznámil další kolo vyjednávání s USA, ale opět se nebude mluvit o Ukrajině, ale o vzájemných diplomatických vztazích

Moskva mezitím oznámila [2], že další kolo rusko-amerických rozhovorů zaměřených na zlepšení diplomatických vztahů se uskuteční 10. dubna v tureckém Istanbulu. Potvrdilo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Od lednového nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu se mezi oběma zeměmi uskutečnilo několik kol jednání na vysoké úrovni. Nadcházející rozhovory se zaměří na normalizaci fungování diplomatických misí obou zemí, uvedlo v úterý ministerstvo pro ruská média.

Místo, formát a účastníci rozhovorů zůstanou beze změny oproti předchozímu kolu, které se uskutečnilo 27. února rovněž v Istanbulu, uvedlo ministerstvo. “Práce na odstranění četných technických překážek komplikujících každodenní fungování diplomatů obou zemí budou pokračovat,” uvedlo ministerstvo, které citovala agentura RIA Novosti.

Ruskou delegaci povede nový velvyslanec Moskvy ve Washingtonu Alexandr Darchiev, zatímco americkou stranu povede náměstkyně státního tajemníka pro euroasijské záležitosti Sonata Coulterová. Zúčastní se rovněž zástupci obou ministerstev zahraničí.

Ukrajina se ocitla na vedlejší koleji už i v rozhovorech mezi Ruskem a USA

Plány na novou schůzku poprvé oznámil minulý týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který uvedl, že Moskva a Washington jsou “v kontaktu prostřednictvím telefonu a videokonference” při přípravě dalšího kola rozhovorů. V posledních letech si Rusko a USA vzájemně snižovaly počet diplomatických pracovníků na svých misích, vzájemně si ukládaly bankovní omezení a zabavovaly si diplomatický majetek. Eskalace ukrajinského konfliktu v roce 2022 dále zvýšila napětí a vedla k dalším omezením. Trump se odklonil od mnoha politik z Bidenovy éry a vyzval k rychlému vyřešení ukrajinského konfliktu a obnovení dvoustranných vztahů.

První setkání ruské a americké delegace na vysoké úrovni se uskutečnilo 18. února v Rijádu a zaměřilo se na obnovení činnosti velvyslanectví a zmírnění omezení. Následné jednání v Istanbulu 27. února se týkalo financování diplomacie a ruského návrhu na obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi.

Minulý měsíc se delegace obou stran znovu sešly v Saúdské Arábii, kde se dohodly na obnovení černomořské obilné iniciativy. V návaznosti na jednání Trump naznačil, že Washington by mohl zvážit zrušení některých sankcí s cílem podpořit tuto dohodu, která je považována za krok k vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Američané válku na Ukrajině vyrobili, a jen oni ji mohou ukončit

Tyto informace znovu potvrzují, že rozhovory mezi Ruskem a USA se vlastně vůbec netýkají války na Ukrajině, ale obě strany jednají o vzájemných vztazích, o normalizaci businessu, o technických otázkách obnovy diplomatických vztahů, prostě o vzájemných vztazích s cílem postavit je na nejvyšší prioritu. Kdokoliv si myslel, že tyto rozhovory budou jen o Ukrajině, tak je asi hodně překvapený a z hlediska Kyjeva určitě i znepokojený, protože i další schůzka vyjednávacích týmů Ruska a USA se bude týkat obnovy vzájemných diplomatických vtahů, nikoliv Ukrajiny.

Ten důvod je prostý – USA vyprovokovaly, naplánovaly, řídily a financovaly válku na Ukrajině, a zase jenom USA tu válku mohou ukončit. A proto je nutné obnovit vztahy mezi Ruskem a USA jako první věc, protože všechno ostatní potom přijde de facto samo a automaticky.

Konec války a všechno s tím spojené. A protože Londýn a Brusel konec války nechtějí, musí poslat na Ukrajinu své vojáky. Bez americké věrchušky a podpory. A to se mnoho evropských zemí bojí. Prostě to drhne. A proto Kyjevu nezbývá nic jiného v tomto mezidobí, než lepit všechno, co se dá, a začít posílat na frontu nezletilé teenagery a brzy i děti. Taková je realita.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news

 

 


Zaujíma nás Váš názor:

Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady

Zaujímavosti