Americké zařízení HAARP vypálilo silný puls na asteroid. Cílem je lepší obrana planety Země

03.01.2023 | 08:30
  3
Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Asteroid 2010 XC15 má podle odhadů průměr asi pět set metrů a prolétá kolem Země asi dvakrát dál, než se nachází Měsíc. Výsledky experimentu by mohly pomoci při obraně Země před většími asteroidy, které by mohly způsobit značné škody.

„V příštích několika týdnech budeme data analyzovat a doufáme, že výsledky zveřejníme v následujících měsících,“ uvedl Mark Haynes, který projekt vede.

„Tento experiment byl prvním pokusem o pozorování asteroidů na tak nízkých frekvencích. Ukazuje to význam zařízení HAARP jako potenciálního budoucího výzkumného nástroje pro studium blízkozemních objektů,“ řekl.

HAARP a asteroidy

Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Poté, co byl projekt pod patronací amerického letectva ukončen, převzala nad objektem kontrolu Aljašská univerzita ve Fairbanksu, jež ho provozuje dodnes. HAARP má totiž celou řadu velmi užitečných vlastností.

Existuje několik programů pro rychlou detekci asteroidů, určení jejich dráhy a tvaru a zobrazení jejich povrchu, a to buď pomocí optických teleskopů, nebo planetárního radaru Deep Space Network, sítě velkých a vysoce citlivých rádiových antén NASA v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Tyto radarové programy ale neposkytují informace o nitru planetek. Používají signály krátkých vlnových délek, které se odrážejí od povrchu a poskytují kvalitní vnější snímky, ale nepronikají do objektu. Rádiové signály dlouhých vlnových délek ovšem mohou odhalit vnitřek objektů.

Hrozba z kosmu 

Očekává se, že analýza dat potrvá několik týdnů. Úterní experiment posloužil také jako zkouška pro prozkoumání asteroidu většího, který by byl větší než ten úterní. Asteroid Apophis, objevený v roce 2004, se k Zemi nejvíce přiblíží 13. dubna 2029. Dostane se k Zemi blíže než mnoho geostacionárních družic obíhajících kolem planety.

Původně se předpokládalo, že Apophis, jehož průměr NASA odhaduje na zhruba 1100 metrů, bude pro Zemi představovat riziko v roce 2068, ale od té doby vědci jeho dráhu lépe odhadli a nyní pro planetu nepředstavuje riziko nejméně po dobu jednoho století. Přesto o něm vědci chtějí vědět víc – čím více času by lidstvo mělo na přípravu, tím lépe by mohlo na případnou hrozbu srážky reagovat.

Úterní test následoval po lednových a říjnových testech, při nichž vědci v rámci příprav na experiment odrazili signály od Měsíce.

Haynes uvedl, že pochopení složení vnitřku asteroidu, zejména asteroidu dostatečně velkého na to, aby způsobil na Zemi velké škody, může zvýšit šance na účinnou obranu. Znalost rozložení hmoty uvnitř nebezpečného asteroidu by mohla vědcům pomoci zaměřit zařízení určená k odklonění asteroidu od Země. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Zobraziť ďalšie

Zaujíma nás Váš názor:

Tipy a rady

Zaujímavosti