Nepřímé důkazy, stejně jako přímé důkazy, lze použít k prokázání znaků trestného činu, existence nebo dokončení určitých činů a úmyslu nebo duševního stavu obžalovaného. Obecně platí, že státní zástupce, aby dosáhl odsouzení, musí nade vší pochybnost prokázat, že obžalovaný spáchal určitý čin a že jednal s konkrétním úmyslem.

Nord Stream 1 je mezinárodní projekt provozovaný společností Nord Stream AG se sídlem ve Švýcarsku, jehož cílem bylo dodávat do Evropy přibližně 55 miliard metrů krychlových (m3) ruského zemního plynu ročně přímou přepravou z Ruska dvěmi 1.224 km dlouhými plynovody položenými pod Baltským mořem do německého uzlu, odkud byl plyn distribuován dalším evropským spotřebitelům.

První z dvojice plynovodů byl dokončen v červnu 2011 a v listopadu 2011 začal dodávat plyn. Druhý byl dokončen v dubnu 2012 a začal dodávat plyn v říjnu 2012. Ruský plynárenský gigant Gazprom vlastní v projektu plynovodu Nord Stream 1, 51% podíl.

Nord Stream 2 je téměř klonem projektu Nord Stream 1, který se skládá ze dvou 1.220 km dlouhých plynovodů položených pod Baltským mořem a spojujících Rusko s Německem. Byl zahájen v roce 2018 a dokončen v září 2021. Stejně jako NS 1 má Nord Stream 2 dodávat přibližně 55 miliard m3 zemního plynu z Ruska do Evropy přes Německo. Nord Stream 2 stejně jako Nord Stream 1 provozuje nadnárodní společnost, v níž má Gazprom 51% podíl.

Na rozdíl od plynovodu NS 1, nebylo plynovodu Nord Stream 2 nikdy povoleno zahájit dodávky plynu.

 

 

Mapa oblasti Nord Stream 2. (Berria Egunkaria, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons)

 

Plynovody Nord Stream 1 a 2 jsou protimluvem pro americkou národní bezpečnostní politiku, která již desítky let trpce snáší míru dominance ruského zemního plynu na evropském energetickém trhu. Tuto nevraživost asi nejlépe vystihl článek zveřejněný v německých novinách DieWelt v červenci 2019.

Článek, jehož spoluautory byli Richard Grenell, Carla Sandsová a Gordon Sondland (v uvedeném pořadí velvyslanci USA v Německu, Dánsku a Evropské unii), nesl název „Evropa si musí udržet kontrolu nad svou energetickou bezpečností“ a uváděl argument, že „plynovod Nord Stream 2 drasticky zvýší energetický vliv Ruska na EU„, a poznamenával, že „scénář je nebezpečný pro blok i Západ jako celek„.

Velvyslanci konstatovali, že „tucet evropských zemí je závislých na Rusku, pokud jde o více než 75 % jejich potřeb zemního plynu“, a dospěli k závěru, že „to činí spojence a partnery Spojených států zranitelnými vůči tomu, že jim Moskva může z rozmaru odpojit plyn“.

Kromě toho velvyslanci tvrdili:

Závislost Evropské unie na ruském plynu představuje riziko pro Evropu a Západ jako celek a snižuje bezpečnost spojenců USA. Plynovod Nord Stream 2 zvýší náchylnost Evropy k ruské taktice energetického vydírání. Evropa si musí zachovat kontrolu nad svou energetickou bezpečností.

Velvyslanci také ukazovai na některé kritické geopolitické souvislosti a prohlásili:

Nenechte se mýlit: Nord Stream 2 přinese více než jen ruský plyn. Ruské páky a vliv budou proudit také pod Baltským mořem a do Evropy a plynovod umožní Moskvě dále podkopávat ukrajinskou suverenitu a stabilitu.

Ruské „vyzbrojování“ energií proti Evropě bylo tématem „debaty„, kterou jsme s Garym Peachem vedli v prosinci 2018 na stránkách časopisu Energy Intelligence, který monitoruje otázky týkající se globální energetické bezpečnosti. Gary, jeden z vedoucích autorů EI, se zabývá ruskou energetikou.

 

Tvrdil jsem, že „Rusko se nikdy nesnažilo využít svého postavení hlavního dodavatele energie do Evropy jako prostředku politického vlivu“, a poznamenal jsem, že:

V této souvislosti jsem uvedl, že „ruská energetika se stává zbraní v podobě sankcí uvalených na Moskvu a politiky, která má omezit rozvoj ruského energetického sektoru. Je mnohem snazší dokázat, že USA a Evropa představují hrozbu pro ruskou energetickou bezpečnost, než naopak.

Gary na druhé straně poznamenal, že

Smlouvy o dodávkách Gazpromu ukazují základní ekonomickou hrozbu ze strany Moskvy: V případě, že by se Rusko dostalo do příznivého postavení, bylo by to pro něj výhodné.“ „Cenový vzorec je pro všechny země zhruba stejný, ale země, které jsou Rusku nakloněny, dostávají libovolnou ‚slevu‘. Dospěl k závěru, že „když je Gazprom jediným myslitelným dodavatelem plynu, bezostyšně zneužívá monopolního postavení.

V prosinci 2019 administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla sankce v zoufalé snaze zabránit na poslední chvíli dokončení plynovodu Nord Stream 2.

Tyto sankce zrušila administrativa prezidenta Joea Bidena v květnu 2021 ve snaze být vnímána jako náprava vztahů s Německem, které byly během Trumpovy vlády značně pošramocené. Avšak i po dokončení uvedení plynovodu NS2 do provozu, zabránily námitky německých regulačních orgánů týkající se licenčních otázek, které měly být vyřešeny až v polovině roku 2022.

V době před ruskou invazí na Ukrajinu vypracovala Bidenova administrativa plán na potrestání Ruska zavedením přísných hospodářských sankcí, které by se zaměřily na ruský energetický sektor, včetně opatření, jejichž cílem bylo zastavit dodávky plynu z Ruska do Německa prostřednictvím plynovodů Nord Stream.

Jedním z problémů, s nimiž se potýkali američtí politici, bylo najít správnou kombinaci sankcí, které by poškodily Rusko, aniž by přitom zničily evropskou ekonomiku. Tvůrci politik na obou stranách Atlantiku však uznali, že smysluplné sankce, které se zaměřují na ruskou energetiku, obsahují vedlejší riziko pro evropskou ekonomiku, kterému se nelze vyhnout.

Jedním z mechanismů, v nějž tvůrci politik USA a EU doufali, že zmírní negativní eknomické dopady pro Evropu, vyplývající ze sankcí proti ruské energetice, bylo zvýšení dávek amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Od roku 2016 se množství LNG dodávaného z USA do Evropy zvýšilo, přičemž v roce 2021 bude dodáno více než 21 miliard m3 .

21 mld. m3 však zcela nemohlo kompenzovat množství zemního plynu dodávaného Ruskem do Evropy v případě jakéhokoli rozsáhlého přerušení dodávek ruské energie, které by bylo způsobeno zavedením ekonomických sankcí zaměřených na ruský energetický sektor.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu – a po zjištění, že narušení dodávek energie do Evropy bude mnohem větší, než se předpokládalo – Biden splnil svůj slib, že zvýší dodávky amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy. Množství však stále zdaleka nepokrývalo poptávku a to za ceny, které doslova přiváděly celou Evropu k bankrotu.

Oběti

Video vložené mimo článek, ale má souvislost:

Poté, co Německo zablokovalo provoz Nord Streamu 2 a sankce neumožnily opravu Nord Streamu 1, začalo německé obyvatelstvo nést hlavní tíhu sankcí proti ruské energetice.

Navzdory tomu, že jejich vláda trvala na tom, že bude i nadále odhodlaně čelit tomu, co vnímala jako ruskou agresi vůči Ukrajině, měl německý lid jiné plány. Od 26. září začali hromadně vycházet do ulic a požadovat, aby jejich vláda otevřela plynovod Nord Stream 2 a poskytla německému lidu a hospodářství energii potřebnou k přežití.

Germany's largest protests of this fall

The footage shows Berlin and Hannover.

The participants are demanding the lifting of anti-Russian sanctions and access to energy. One of the posters reads "I want Russian gas and oil." pic.twitter.com/Rl7UJQ6dSb

— ????????Jacob????????Charite???????? (@jaccocharite) October 8, 2022

Zločin

Dne 26. září došlo v plynovodu Nord Stream 2 k masivnímu poklesu tlaku. Následující den totéž ohlásil plynovod Nord Stream 1. Dánská stíhačka, která přelétala nad trasou plynovodu, ohlásila, že ve vodě u ostrova Bornholm, přímo nad plynovodem Nord Stream 2, viděla poruchu o průměru jednoho kilometru, která vznikla masivním uvolňováním zemního plynu pod vodou. (Dánské úřady odhadly, že mezi oběma plynovody bylo do atmosféry vypuštěno celkem asi 500 000 tun metanu).

Místa výbuchů způsobených útoky Nord Stream 26. září (Lampel, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons)

 

K incidentu došlo ve výlučné ekonomické zóně Švédska a vyšetřování události se ujala švédská bezpečnostní služba. (Zajímavé je, že Rusku nebylo k účasti povoleno, přestože mělo na věci ekonomický a bezpečnostní zájem).

„Po ukončení vyšetřování na místě činu,“ informovali Švédové, „švédská bezpečnostní služba konstatuje, že došlo k detonaci na plynovodech Nord Stream 1 a 2 ve švédské ekonomické zóně.“ Výbuchy způsobily „rozsáhlé škody“ na vedení.

Švédové rovněž prohlásili, že z místa incidentu získali některé materiály, které se analyzují, aby se zjistilo, kdo je za ně zodpovědný. Švédové uvedli, že tyto důkazy „posílily podezření z hrubé sabotáže“.

Ačkoli se všechny strany zapojené do „sabotáže“ plynovodu Nord Stream shodují, že příčinou byl zásah člověka, žádná země mimo Ruska nejmenovala podezřelého. Ruský prezident Vladimír Putin připsal útok, který Rusko označilo za akt „mezinárodního terorismu“, „Anglosasům“ – Britům a Američanům.

Biden ruská tvrzení odmítl. Útok na ropovod „byl úmyslným sabotážním činem a Rusové vypouštějí dezinformace a lži,“ řekl americký prezident. „Ve vhodnou chvíli, až se situace uklidní, vyšleme dolů potápěče, aby zjistili, co přesně se stalo. Zatím to přesně nevíme.“

Ale víme to. Řekl nám to sám Biden. Stejně tak ministr zahraničí Antony Blinken. Stejně tak americké námořnictvo. Mezi těmito třemi máme nezvratné důkazy o úmyslu, motivu a prostředcích – více než dost potřebných k prokázání viny nade vší pochybnost u soudu.

Úmysl

V rozhovoru s novináři 7. února Biden prohlásil: „Pokud Rusko napadne Ukrajinu, to znamená, že tanky nebo vojáci překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 už nebude. Ukončíme ho.„

Když se jedna novinářka zeptala, jak může Biden něco takového udělat, když projekt pod kontrolou má Německo, Biden odvětil: „Slibuji vám: „Budeme schopni to udělat.“

Žádný státní zástupce nikdy neměl stručnější prohlášení o záměru – skutečné přiznání před akcí – než toto. Joe Biden by měl být brán za slovo.

Motiv

Když byl 3. října novináři požádán, aby se vyjádřil k útokům na plynovody Nord Stream, Blinken částečně odpověděl, že útok byl „obrovskou příležitostí jednou provždy odstranit závislost na ruské energii, a tím vzít Vladimiru Putinovi možnost využívat energii jako zbraň k prosazování jeho imperiálních záměrů„.

Blinken dále prohlásil, že USA budou pracovat na zmírnění „důsledků“ útoku na plynovod v Evropě, přičemž poukazoval na poskytování amerického zkapalněného zemního plynu s přemrštěnými ziskovými maržemi pro americké dodavatele.

Ministr zahraničí Antony Blinken. (Státní ministerstvo, Freddie Everett)

 

Prokurátoři často hovoří o cui bono, latinské frázi, která znamená „kdo z toho má prospěch“, když se snaží najít motiv spáchaného trestného činu s předpokladem, že existuje vysoká pravděpodobnost, že právě ti, kdo jsou odpovědní za konkrétní trestný čin, z něj mají prospěch.

Cui Bono

Na začátku června, v rámci podpory velkého cvičení NATO známého jako BALTOPS (Baltic Operations) 2022, použilo americké námořnictvo nejnovější technologii k lovu min bez posádky (UUV), která byla testována v operačních scénářích.

Podle amerického námořnictva se podařilo vyhodnotit nové technologie lovu min UUV, se zaměřením na navigaci UUV, týmové operace a zlepšení akustické komunikace, to vše při současném shromažďování kritických souborů dat o životním prostředí, aby se posunuly algoritmy automatického rozpoznávání cílů pro detekci min“.

Jedním z UUV používaných americkým námořnictvem je Seafox.

Členové posádky na palubě německého lovce min spouštějí námořní dron Seafox do vody 26. října 2018 během cvičení NATO v Severním Atlantiku a Baltském moři. (NATO/WO FRAN C.Valverde)

 

V září byly u dánského ostrova Bornholm sledovány specialní vrtulníky amerického námořnictva – MH-60R, schopné používat UUV Seafox – letící přímo nad úseky plynovodů Nordstream 1 a 2, které byly později poškozeny při sabotážích.

Cituji TASS,

Dne 6. listopadu 2015 bylo při plánované vizuální kontrole plynovodu Nord Stream 1 nalezeno bezpilotní podvodní zařízení NATO Seafox pro likvidaci min. Leželo v prostoru mezi plynovody, zjevně v blízkosti jednoho z řetězců. NATO uvedlo, že podvodní vozidlo pro zneškodňování min se ztratilo během cvičení. Takové cvičení NATO, kdy se ukázalo, že bojové výbušné zařízení se nachází právě pod naším plynovodem. Výbušné zařízení tehdy deaktivovaly švédské ozbrojené síly.

Italský tým pro likvidaci výbušné munice provozuje UUV, bezpilotní podvodní vozidlo, na cvičení NATO v září v Portugalsku. (NATO)

 

Vina bez důvodných pochybností

Důkazní břemeno, které existuje pro prokázání viny nade vší rozumnou pochybnost, „je zcela splněno a zcela přesvědčeno o morální jistotě, že předložené důkazy prokazují vinu obžalovaného„. Ve věci útoků na plynovody Nord Stream 1 a 2 bylo toto břemeno splněno, pokud jde o přisouzení viny Spojeným státům.

Biden se ke zločinu, ve své podstatě předem přiznal a jeho ministr zahraničí Blinken se dušoval, jaká „obrovská příležitost“ se útokem vytvořila. Nejenže americké námořnictvo v červnu 2022 aktivně nacvičovalo zločin za použití stejné zbraně, která byla předtím objevena vedle plynovodu, ale použilo ty samé prostředky potřebné k použití této zbraně v den útoku, na místě útoku.

Obviněný je vinen

Americký prezident Joe Biden přednesl 8. března rozhodnutí o zákazu dovozu ruské energie. (Bílý dům, Carlos Fyfe)

 

Problémem je, že mimo Rusko nikdo Spojené státy neobviňuje. Novináři od důkazů utíkají a odvolávají se na „nejistotu“. Evropa, která se bojí probudit do reality, že její nejdůležitější „spojenec“ spáchal válečný zločin proti její kritické energetické infrastruktuře, čímž odsoudil miliony Evropanů k utrpení v podobě zimy, hladu a nezaměstnanosti a zároveň Evropu okrádá o zisky z prodeje LNG, které nově definují pojem „nečekaný zisk“ -, mlčí.

Žádný myslící člověk nepochybuje o tom, kdo je za útoky na plynovody Nord Stream 1 a 2 zodpovědný. Nepřímé důkazy jsou zdrcující a plně způsobilé k odsouzení u kteréhokoli amerického soudu.

Ale nikdo takový případ nepodá, alespoň ne v tuto chvíli.

Hanba americké žurnalistice, že tento flagrantní útok na Evropu ignoruje.

Evropa by se měla stydět za to, že nemá odvahu veřejně pojmenovat útočníka.

Ale především by se měla stydět administrativa Joea Bidena, která snížila úroveň USA, na úroveň těch, které tolik let pronásledovala a zabíjela – mezinárodních teroristů a státních sponzorů terorismu.

Autor: Scott Ritter - bývalý spravodajský dôstojník americkej námornej pechoty. Slúžil v Sovietskom zväze, kde sa podieľal na implementácii zmlúv o kontrole zbrojenia, v Perzskom zálive počas operácie Púštna búrka a v Iraku, kde dohliadal na likvidáciu zbraní hromadného ničenia. Po americkej invázii do Iraku v marci 2003 sa Ritter vyslovil proti vojne. Pokračuje v tom aj dnes a kritizuje americkú zahraničnú a národnú bezpečnostnú politiku.

Zdroj: consortiumnews.com
Preklad: topcz.net