Nejen američtí politici již delší dobu upozorňují na ekonomický propad Evropské unie do pasti neefektivity. Evropským politickým elitám však trvalo dlouho, než si problémy začaly konečně uvědomovat. Nyní se však zdá, že jim vážnost situace začíná docházet. Špičky evropských států se ale zatím nemohou dohodnout na způsobu řešení, píše agentura Bloomberg.
Už ve čtvrtek se mají evropští politici sejít v Bruselu, aby společně debatovali o řešení současné nepříliš ideální hospodářské situace Evropy. Severní členové EU se podle informací agentury Bloomberg chtějí soustředit na větší efektivnost vnitřního unijního trhu, Francie a Itálie by ve čtvrtek měly prosazovat výrazné nastartování investic. Východní země zase mají hlasitě obhajovat rostoucí výdaje na obranu.
EU finance ministers know they’re in trouble and can’t agree on a plan https://t.co/NU7pkVoB8b
— Bloomberg (@business) October 14, 2024
Velká debata se očekává také u zadlužení. Právě otázka dluhů je totiž pro řadu států Evropské unie velmi trpká. Největší vrásky na čele přidělávají nakumulované dluhy z minulosti hlavně jižnímu křídlu Evropské unie, a to zejména Itálii, Řecku, Francii nebo třeba Španělsku a Portugalsku. Na růžích ustláno ale nemá třeba ani Belgie.
Navíc většina států Evropské unie pokračuje v rostoucím zadlužování i po koronavirové pandemii. S výjimkou několika mála ekonomik v čele s Irskem a Kyprem se zemím EU nedaří zkrotit své výdaje a dostat veřejné rozpočty do přebytků. Obrovské problémy má hlavně Francie, která počítá s návratem deficitu svého státního rozpočtu pod úroveň tří procent HDP až v roce 2029. V letošním roce má být tento schodek dokonce asi dvojnásobný.
Draghiho zpráva jako spouštěč změn?
Evropským politikům mohla otevřít oči i nedávno zveřejněná zpráva někdejšího prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. V ní se hovoří o tom, že konkurenceschopnost evropských států vůči USA či Číně výrazně uvadá. Státy by se podle Draghiho měly více zaměřit na investice, dokončení jednotného unijního trhu a omezení byrokracie.
Velkým strašákem jsou pro Draghiho i vysoké ceny energií a závislost na klíčových surovinách z Ruska a Číny. Mario Draghi je také názoru, aby Evropská unie zvážila společné vydávání dluhopisů jakožto základní kamene pro zvýšení nutných investic. To se ale mnohým státům nelíbí a mezi hlavní kritiky se řadí zejména Němci v čele s kancléřem Scholzem a spolkovým ministrem financí Lindnerem.
Experti agentury Bloomberg si i proto kladou otázku, jak se k současné ekonomické situaci postaví Německo. Od nástupu Olafa Scholze do funkce spolkového kancléře se tamnímu hospodářství vůbec nedaří. Letitý průmyslový motor Evropy se potýká s vážnými ekonomickými problémy a zaostává za konkurenty z Číny a USA. Zemi se nedaří nastartovat hospodářský růst a bojuje s byrokracií či neefektivitou. Negativní hospodářské výsledky se však začínají promítat také do voličské přízně, neboť v mnoha částech Německa začíná stoupat zájem o krajní pravici.
Ve stejnou dobu však Německo musí řešit i vojenskou otázku, kterou v nedávné době zvýraznila probíhající ruská válka na Ukrajině. Hlavně východoevropské ekonomiky začaly mohutně zbrojit a velkým otazníkem je také možná volba Donalda Trumpa jako dalšího amerického prezidenta. Evropské státy totiž příliš netuší, co od něj ve vztahu k Severoatlantické alianci čekat.
Evropští úředníci slibují změny
Čtvrteční jednání ministrů financí má vést irský někdejší irský ministr financí Paschal Donohoe. Ten dlouhodobě říká, že diskuse o budoucí hospodářské politice Evropské unie dosud neodpovídala současným výzvám. „Uvidíte změnu,“ řekl Donohoe pro Bloomberg a dodal, že diskuse má přinést půdu pro následující jednání v Budapešti, které se mají odehrát počátkem listopadu.
Příliš času ale už není. Mezinárodní měnový fond totiž předpokládá průměrný hospodářský růst států eurozóny ve výši pouhých 1,2 procenta do roku 2029. Například Brazílie nebo Jižní Korea mají do této doby expandovat až dvakrát rychleji. Ještě lépe na tom má být saúdskoarabské hospodářství, které má stoupnout dokonce trojnásobně.
Na stole je změna unijního paradigmatu
Nejmenovaný evropský úředník pro Bloomberg uvedl, že největší starostí pro ministry financí Evropské unie momentálně je, aby se EU podařilo v otázce hospodářského růstu dohnat Čínu a Spojené státy americké. Na jednom z dubnových jednání dokonce měli ministři financí vytvářet i společné komuniké, které vyzývá ke změně unijního paradigmatu, aby se povedlo zvrátit probíhající proces úpadku.
Bruselští úředníci ale také pro Bloomberg dodali, že evropské snahy o změny momentálně podkopávají také slabosti vůdčích politiků jednotlivých členských států EU. Olaf Scholz či španělský Pedro Sanchez jsou ve svých státech součástí koalic, které se momentálně zdají jako velmi křehké. Podobná situace má panovat i v Polsku nebo Nizozemsku. Navíc roste podpora krajně pravicových stran, a to i jinde po celé Evropě.
Lídři evropských států mají ve čtvrtek zpovídat předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby jim vysvětlila, jaké kroky v blízké budoucnosti plánuje. Debaty se navíc mají nést i ve znamení postupného úpadku evropského automobilového průmyslu, který je letitým klíčovým zaměstnavatelem a přispěvatelem k růstu HDP, uzavírá Bloomberg.
Politické ochrnutí, apatie a ekonomické zaostávání. Taková slova používá agentura Bloomberg k popisu stavu, v jakém se nachází Evropa. To všechno hrozí ukončit ambice EU stát se globální silou. Děje se spíš opak, protože kombinace přeregulovanosti, tvrdých dekarbonizačních cílů a dotací pokřivujících trh stále více prohlubuje hospodářský úpadek Evropy. Ten se stává nezastavitelným.
Více v článku ZDE.
Zdroj: idnes.cz / InfoVojna
