Německá média začala nedávno přinášet zprávy s odvoláním na vyšetřování „expertů Spolkového kriminálního úřadu a Spolkové policie“, kteří pátrají po možných sabotérech plynovodů Nord Stream 1 a 2. Do středu pozornosti se dostala padesátimetrová plachetnice „Andromeda“, kterou si dle vyšetřovatelů několik dní před útoky najalo v přímořských lázních na pobřeží Baltského moře šest „sabotérů s falešnými pasy“.

Podle deníku Spiegel se mělo jednat o pět mužů a jednu ženu. V září 2022 se díky pronajaté plachetnici mohli několik dní „téměř nepozorovaně plavit přes Baltské moře“.

„Technické údaje“ zajištěné vyšetřovateli podle německé stanice ZDF s odvoláním na „bezpečnostní kruhy“ údajně naznačují, že se tato skupina nájemců plachetnice po výbuchu plynovodu Nord Stream pravděpodobně přesunula na Ukrajinu.

Podle článku zpravodajského kanálu NTV údajně „experti Spolkového kriminálního úřadu a Spolkové policie“ mimo jiné vysledovali jejich „IP adresy“, které ukazují, že se na území Ukrajiny nacházeli před pronajmutím plachetnice a po výbuchu Nord Streamu.

O výsledcích německého vyšetřování budeme více hovořit níže a nyní si dovolíme menší retrospektivu událostí.

Retrospektiva událostí

 

26. září 2022 (pondělí večer) bylo úřadům ohlášeno, že na hladinu Baltského moře proniká plyn. Bylo zjištěno, že bylo porušeno potrubí plynovodu Nord Stream 1 a 2 který přesouval plyn z Ruska do Německa.

28. září 2022 (středa) bylo zjištěno, že v době narušení plynovodu došlo k otřesům půdy. Bjorn Lund, vedoucí švédské národní seismické sítě na univerzitě v Uppsale, pro NPR uvedl, že ze seismických záznamů je „zcela jasné, že se jedná o výbuchy“ a že nebyly přirozeného původu.

„Nejde o zemětřesení,“ dodal. „Nejsou to podvodní sesuvy půdy.“ A v rozhovoru pro švédskou televizi Lund řekl, že „nepochybuje o tom, že šlo o výbuchy“.

Dánský ministr obrany Morten Bodskov a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedli, že se jedná o „sabotáž“, ačkoli neuvedli, kdo je ze sabotáže podezřelý. Poškození označil za sabotáž také šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell.

V polovině října 2022 Švédsko odmítlo prozradit, co zjistilo při vyšetřování výbuchů plynovodů Nord Stream. Odvolalo se na národní bezpečnost. Více…

Kdo je za poškození odpovědný

 

K odpovědnosti za incident se nepřihlásila žádná země ani národní stát. Žádná západní země neoznačila za viníka Rusko, ačkoli někteří představitelé na sociálních sítích uvedli, že za incidentem stojí Moskva.

Ruští představitelé uvedli, že bezpečnostní služba FSB incident prověřuje jako akt „mezinárodního terorismu“, sdělily úřady agentuře Interfax. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 28. září 2022 novinářům řekl, že obvinění, že by Rusko poškodilo svůj vlastní plynovod, jsou „předvídatelně hloupá“, a položil otázku, proč by Moskva poškozovala svou vlastní infrastrukturu, uvedla agentura Reuters.

Peskov na brífinku s novináři naznačil, že se na tom mohla podílet americká vláda. Poukázal na poznámku prezidenta Joea Bidena z února, že „Nord Stream 2 už nebude existovat“, pokud Rusko napadne Ukrajinu.

Indicie naznačující, že za explozí plynovodu mohla stát americká vojenská operace, shrnul investigativní reportér deníku Epoch Times, redaktor Joshua Phillip, ve dvou reportážích, a to v listopadu 2022 ^[1] a v únoru 2023 ^[2].

Jak dále uvádí ZDF, Scholzův zahraničně-politický poradce Jens Plötner si v březnu 2023, poté, co New York Times, Zeit a RBB obrátily svou pozornost k Ukrajině, vyměnil názory na tuto záležitost pouze telefonicky „se Zelenského důvěrníkem Andrijem Jermakem“. Jermak vyloučil jakékoliv zapojení ukrajinské vlády.

Na začátku června však Washington Post uvedl, že osoby zapojené do zločinu byly přinejmenším pod velením šéfa ukrajinské armády generála Valerije Zalužného, nejvyššího ukrajinského vojenského důstojníka. Zelenskyj nebyl o operaci „záměrně“ informován, aby mohl „věrohodně“ popřít ukrajinskou účast, uvedl Welt.

Podle ZDF ukrajinská vláda o současném stavu vyšetřování mlčí.

Výsledky německého vyšetřování

Do výzkumu plachetnice i možného scénáře sabotáže se vrhly nejenom státní úřady, ale i média. Společný výzkumný tým televize ZDF a zpravodajského časopisu Spiegel podnikl vlastní vyšetřování i plavbu v lodi, kterou si údajně pronajali „potenciální sabotéři“. Rekonstrukci údajné plavby na původní lodi Andromeda zaznamenávali na video zde: Spiegel.de.

Výbuchy vyšetřuje úřad německého generálního prokurátora Dr. Petera Franka již téměř rok jako „způsobení výbuchu a protiústavní sabotáž“.

Generální prokurátor Frank a jeho zaměstnanci se obecně odmítají veřejně vyjadřovat k probíhajícím vyšetřováním. Německá ZDF však informovala o „tajné schůzce“, která se údajně uskutečnila ve Spolkovém sněmu v červnu 2023. Na této schůzce měli „zástupci“ generálního státního zastupitelství prohlásit, že „tak velký útok“ by mohla provést i „plachetnice jako ‘Andromeda’.“

Předpokládaný scénář sabotáže z plachetnice

 

Podle deníku Spiegel, který se odkazuje na své „konzultace s odbornými kruhy“ mohla být sabotáž provedena potápěči, kteří by mohli z plachetnice lokalizovat trasu potrubí, na místě se zanořit a umístit časované nálože. Taková operace ovšem nemohla být vzhledem k bouřlivému vlnobití v tom období „nic pro amatérské námořníky ani pro amatérské potápěče“.

Společný výzkumný tým reportérů ZDF/Spiegel uvádí, že trajektorie plavby plachetnice Andromeda mohla směřovat z přímořských lázní Warnemünde do přístavu Wiek na ostrově Rujána, kde by teoreticky mohli vyzvednout nálože. Asi o deset dní později mohla loď zavítat na dánský miniostrov Christiansø severovýchodně od Bornholmu a „křižovat kolem míst činu“.

Spiegel s odkazem na odborné kruhy nastínil možnou „nejpravděpodobnější variantu“ scénáře potápěčského útoku. „Potápěči mohli připevnit příslušné výbušné nálože pod vodou v době, kdy si jich nevšiml řídký lodní provoz, poté, co posádka lodi nastavila bóje nad souřadnice plynového potrubí.“ Po umístění náloží se mohli vrátit přes Wiek do lázní Warnemünde.

Do teorie o časovaném výbuchu přišla v lednu 2023 zjištění Spolkového kriminálního úřadu, který nechal plachetnici Andromeda prozkoumat forenzními techniky. Na stole v kabině byly podle informací ZDF nalezeny stopy HMX. Jedná se o takzvaný Oktogen, velmi silnou trhavinu označovanou také zkratkou HMX (z anglického Her Majesty’s Exposive).

Podle námořního experta Görana Swisteka by k odpálení potrubí stačilo asi 40 kilogramů HMX „na jedno místo výbuchu“. Tedy jde zhruba o přibližně osmdesátikilový náklad.

Expert však pochybuje o tom, že by tak velké množství výbušniny získala nějaká nezávislá skupina „bez použití státních zdrojů“ nebo „vojenských zásob“, uvedl Swistek.

Bývalý „bojový potápěč Bundeswehru Jens Höner“ nastínil možné technické provedení ponoru. Podle něho je prakticky proveditelné umístit nad lokalizované místo na hladině bójku a připevnit na ni zatížená lana (shotline). Pomocí lan poté provést ponor a umístění náloží.

„Potápěč se přidrží lana (shotline), pak se ponoří, umístí výbušnou nálož vedle potrubí, vrátí se ke spodnímu lanu a pak provede dekompresi a vrátí se na palubu,“ říká Jens Höner o možném scénáři sabotáže.

Předcházející varování zpravodajských služeb

Podle německé NTV „nizozemská vojenská zpravodajská služba a CIA“ varovala Berlín několik měsíců před výbuchy „před ukrajinským sabotážním komandem a přesně podle tohoto scénáře“. Podle ZDF anonymní informátor uvědomil Nizozemce o útoku na ropovod plánovaném „Ukrajinci“ „v polovině června 2022, během cvičení NATO v Baltském moři“. Tato informace byla předána CIA a odtud německé tajné službě BND. Poté, co se v červnu 2022 nic nestalo, však německá vláda „vyhodnotila varování jako irelevantní“, uvádí NTV. Mezitím USA také „neformálně […] důrazně varovaly ukrajinskou vládu před možnými plány útoku“.

„Politické turbulence“

 

Pokud by německá prokuratura skutečně prohlásila, že za nejzávažnějšími útoky na německou energetickou infrastrukturu od druhé světové války stojí ukrajinský speciální tým, byla by oficiálně smetena ze stolu hypotéza o účasti Kremlu a bylo by třeba zcela přehodnotit diplomatické vztahy mezi Spolkovou republikou a Ukrajinou, které Německo poskytuje pomoc v boji proti Rusku od 24. února 2022 miliardami na zbraňový arzenál, pomoc uprchlíkům a likviditou.

Ralf Stegner, poslanec za SPD v parlamentním kontrolním výboru pro německé tajné služby, reagoval na nový stav věcí v televizi ZDF: „Pokud to vede na Ukrajinu a pokud se objevila i varování tajných služeb, pak už je to samozřejmě něco, co je obtížné a co samozřejmě může vyvolat i politické turbulence.“

Podle ZDF kancléř Olaf Scholz (SPD) opakovaně slíbil „transparentnost a objasnění“ ohledně útoků. Ještě v srpnu potvrdil: „Snažíme se ty, kteří to udělali, zatknout a postavit je v Německu před soud“. Scholz již dříve „několikrát diskutoval s poradci“ o tom, co dělat, pokud se skutečně jedná o „pachatele s vazbami na Ukrajinu“.

V prvních měsících po výbuchu německá vláda opakovaně prohlašovala, že „z důvodu blaha státu“ by se o stavu vyšetřování nemělo nic zveřejňovat.

Mezitím spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) naléhá na objasnění: „Takové zločiny musíme postavit před soud,“ řekla současná jednička kandidátky hesenské SPD časopisu Der Spiegel (paywall). „Jde o důvěru v ústavní stát a také o otázku, jak se může Spolková republika lépe chránit. Doufám, že generální prokurátor najde dostatek důkazů k obvinění pachatelů,“ dodala Faeserová.

Oficiální reakce úřadu generálního prokurátora Dr. Petera Franka však zatím chybí. Jeho úřad již téměř rok věc vyšetřuje jako „způsobení výbuchu a protiústavní sabotáž“.

Cui bono? (v čí prospěch)

Kromě Ukrajiny existuje několik dalších zemí, které by mohly být podle hesla „Cui bono“ (V čí prospěch) za útoky odpovědné nebo se na nich podílet. Odpovídající zájmy by jistě měly USA, Norsko, Švédsko, Dánsko, Polsko, Velká Británie a pobaltské země. Pro některé patří do okruhu podezřelých dokonce i samotné Německo.

Nad to, jak uvedla NTV, německá Spolková zpravodajská služba (BND) byla v červnu 2022 rovněž informována, že „byl zřejmě plánován útok na plynovod Turkstream v Černém moři“ i na území Ukrajiny. Plyn proudí potrubím Turkstream z Ruska do Turecka. Dosud však k žádnému takovému útoku nedošlo. Pozadí zdroje zprávy je nejasné.

 

---

Poznámky:

 

[1] Reportáž v pořadu Crossroads z 3. listopadu 2022 – začátek v čase 0:31. (video)

[2] Reportáž v pořadu Crossroads z 13. února 2023 – začátek v čase 34:40. (video)

 

Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz